Archiv
0

DAN BARTÁK, ÚSPĚŠNÝ ZÁVODNÍK I TRENÉR

  Dana Bartáka zná téměř každý coby trenéra Viktora Pešty. Nicméně on sám má za sebou mnoho úspěchů ve své spotovní kariéře. Prosadil se i coby spisovatel, kdy se jeho první povídka dostala mezi deset nejlepších ve slovenské literární soutěži Poviedka. Dan nyní bydlí v Šestajovicích, ale trénuje v Penta gymu na Žižkově. Dane, kdy jsi začal s bojovými […]

 

IMG_1315

Dana Bartáka zná téměř každý coby trenéra Viktora Pešty. Nicméně on sám má za sebou mnoho úspěchů ve své spotovní kariéře. Prosadil se i coby spisovatel, kdy se jeho první povídka dostala mezi deset nejlepších ve slovenské literární soutěži Poviedka. Dan nyní bydlí v Šestajovicích, ale trénuje v Penta gymu na Žižkově.

Dane, kdy jsi začal s bojovými sporty?

V roce 1988 jsem začal v Uhelných skladech s karate.

Proč právě karate, dělal jsi před tím ještě něco jiného?

Začínal jsem s fotbalem, ale pak přišla éra Bruce Lee a já se dal na karate. Ono těch úpolových sportů tady moc nebylo, maximálně judo a já chtěl přeci jen něco úderového.

Jak jsi pak dál pokračoval?

Chvíli jsem chodil na WingTsun, to mě ale nějak moc nenaplňovalo a tak jsem na nějakou dobu přesedlal na kick box. Když se blížilo k prvnímu zápasu tak jsem cuknul a vrátil se k WingTsun. Po nějaké době se objevili ultimátní zápasy a já si je chtěl zkusit. Míla Jedlička, který v té době vedl WingTsun, byl jeden z trojice promotérů tehdy začínající Noci gladiátorů. Slovo dalo slovo a Míla mě v roce 1997 začal připravovat.

Dlouho jsi trénoval v Říčanech, proč jsi pak přešel do Prahy?

V Říčanech jsem trénoval WingTsun a později jsem ho začal trénovat i v Praze. Když jsem se ale začal orientovat na ultimáty, tak jsem se musel rozhodnout. Bylo jasné, že nemůžu trénovat na plný úvazek v Praze i v Říčanech a  jelikož je v Praze přeci jen větší poptávka, tak bylo jasno. Po nějaké době mě WingTsun přestalo naplňovat. Scházela mi v tom sportovní soutěživost, která samozřejmě v sebeobranném systému není a pak to gró, co mě tam vždycky drželo a bavilo, tedy dobrá parta, která se roztrhala, a začali se víc řešit peníze.

Ty jsi měl tři zápasy v MMA a všechny vítězný, proč jsi nepokračoval dál v kariéře zápasníka?

No já jsem jich měl jedenáct.

Jedenáct? Na sherdogu máš napsaný tři.

Jo to vím. Někdo tam holt neposlal všechno. Například jsem dvakrát porazil Hášu a to tam nikdo nedal.

A jakou máš bilanci?

10:1 Těch deset výher jsem měl v řadě. Poslední zápas jsem prohrál s Davidem Kalinou z Karviné.

Na body?

Tehdy se na body nehrálo. Jedno kolo trvalo 20 minut, s minimem chráničů a pravidel. Pokud se nerozhodlo, tak se jelo po minutové přestávce dál. Tentokrát myslím dalších deset minut a pak znovu, dokud se nerozhodlo.

Proč jsi pak zanechal zápasu?

Ztratil jsem motivaci a začal jsem se víc věnovat trenéřině. Malinko jsem se k závodění vrátil, když jsem od roku 2006 začal zápasit v Brazilském jiu-jitsu a grapplingu, ale po pěti letech, když jsem se sem tam objevil na nějakém tom turnaji, jsem to zabalil. Má priorita je už jen trénování.

Ty máš titul mistra Evropy.

Ano mám, v BJJ z roku 2010. V roce 1999 a 2000 jsem se stal mistrem ČR ve Vale tudo, kdy jsem v jednom případě měl dva soupeře v jednom dni a v druhém dokonce tři. V roce 2008 jsem byl MČR v grapplingu.

Pojďme se podívat na zápas Viktora, viděl jsi tam nějaké chyby?

Viktor zaplatil trochu nováčkovskou daň, kdy se do toho GnP moc hrnul a trochu plaval v boxu. Možná byla trochu špatně zvolená taktika od Švédů, kteří chtěli, aby do něj tlačil. My jsme zase radili, aby vyčkával a pracoval z ústupu, takže tady bych možná viděl asi zásadní problém. Ale po bitvě je každý generál. Fakt je, že předvedl super zápas. Když si uvědomíme, že vlastně přeskočil dvě ligy, tak před ním můžeme jen smeknout.

Jak si vnímal atmosféru?

Pro nás bylo dobrý, že jsme šli první, takže nebyl čas na stres. Mě to připadalo úplně normální a vnímal jsem to jako kterýkoliv jiný zápas.  Spoustu lidí okolo jsem znal osobně nebo z televize a tak to bylo, jako když tady potkáš v tramvaji Vetchýho. Všichni byli příjemný. Pohodička. Škoda, že jsme zbytek turnaje museli zůstat v šatně a koukali jen na televizi, užili bychom si to víc. Pustili nás až na poslední zápas a to byl fakt zážitek. Skvělá atmosféra.

Jak vypadá Viktorův tréninkový plán?

Když je tady tak od pondělí do pátku trénuje dvakrát denně a v sobotu si dává ještě jeden trénink. Ve Švédsku je to cca podobný.

Tebe má na MMA, kdo ho ještě trénuje?

Michal Zub Novotný na box a Jirka Mamut Paluska na thai box.

Koho jsi ještě vychoval kromě Viktora? Co Bechtold?

Toho bych nepočítal. Přišel k nám už jako hotový zápasník. Nejdřív sice vyhrával, ale pak se mu to otočilo. Podle mě nedokázal plně využít svůj potenciál, talent. Je to hodně o psychice a on to nezvládal v hlavě. Druhá věc je že se podle mě přetrénovával.

Na začátku jsi hned řekl že on ne, vy jste se rozešli ve zlém?

Nerozešli jsme se ve zlém, ale bylo to pro mě zklamáním. Celá Penta byl vlastně Bechtold, všichni se zaměřovali na něj, pak jsme ho poslali na tréninkový kemp do Polska a on nám z ničeho nic po návratu řekl, že u nás končí. Ale život jde dál, přeji mu jen to nejlepší.

To se poměrně často stává, že když se bojovníci dostanou na určitou hranici, tak si založí své, nicméně často spřátelené kluby.

To jo, ale tady to byl rozchod, v tuto chvíli je beru jako konkurenci.

Je jinak mezi pražskými kluby velká řevnivost?

Myslím, že jsme úplně v pohodě. Samozřejmě chceme být lepší než ostatní, ale to oni chtějí také.

Co Ondra Skalník, ten teď porazil toho borce od Petera Sobotty, který ještě nikdy neprohrál.

To byl určitě velký úspěch, konečně sám sobě dokázal, co v něm je. Ondra je taková malá záhada. Nikdo z nás neví, jestli ho ta atmosféra semele nebo ne.  Teď to bylo o něčem jiném, Ondra si šel po vítězství.  Když na začátku prvního kola měl toho Řeka na zádech a Ondru začal škrtit, tak jsem si říkal, že je to tady zase. Ale tentokrát to Ondra zvládnul. Oklepal se, udělal to, co umí a úplně ho přejel. O to raději jsem byl, že mu v rohu stál skvělý UFC zápasník Peter Sobotta.

Koho by jsi kromě Viktora a Ondry ještě vyzdvihnul?

Je jich spoustu. Například Filip Macek, Standa Futera, Michal Hořejší, Michal Lebduška, který teď šel o titul, ale nenavažil. Nebo Tomáš Stehlík, Tomáš Žák a Jirka Paluska – všichni mistři republiky v amatéréch. Začátkem října pojedou na MS do Minsku. Macek by měl jít na podzim o pás GCF nebo aspoň to má slíbené, jen se hledá soupeř. Michal Hořejší teď přijel z Ameriky, kde půl roku trénoval, ale teď bojuje spíš se zraněními a s rýmičkou než v kleci. Takže se zatím profiluje víc jako trenér než jako zápasník. Lebduška je podle mě jeden z nejtalentovanějších kluků, které jsem kdy měl, ale trochu na to hřeší. On je to dobrý rváč, ale musí si ujasnit priority, jestli bude makat, anebo se flákat. Michal na to rozhodně má, je to obrovský talent, možná i větší než Pešta, ale musí se rozhodnout, zda chce jednou být nejlepší. Je v tom nejhorším věku – osmnáct let…

Všimla jsem si, že kromě trénování také píšeš. Jaký žánr?

Něco na pomezí hororu a jiných žánrů. Neřekl bych, že píšu čistý horor, ale zatím jsem s tím měl celkem úspěch. Knižně mi vyšli dvě povídky v druhé a čtvrté antologii českého hororu. Povídku ‚Spisovatel‘ jsem si od kamaráda nechal přeložit do Slovenštiny a ona se, i díky skvělému překladu, umístila na děleném čtvrtém až desátém místě ve velice prestižní soutěži Poviedka. Nesmím také zapomenout na akční spermo povídku ‚Poslední akční hrdina‘, která byla druhá v literární soutěži portálu kultura21. Zde nešlo o horor, ale o takovou legraci.

Za nedlouho ti vyjde další povídka. Jak jsi se dostal ke psaní?

Ani nevím. Asi díky Stephenu Kingovi. Bavilo mě číst jeho knížky, což už mě teď nevím, proč moc nebaví. Horory mám ale pořád rád. Ne ty krvavé. Baví mě, když je tam mysterično, tajemství. Moje první knížka byla „Na útěku“, kterou jsem si vydal tenkrát sám. Ale to byl spíš takovej úlet. Ani jsem si to nenechal pořádně zkorigovat. Kdyby se z toho půlka vyškrtala, tak se nic nestalo a mohla to být slušná povídka. Je to už deset let a od té doby jsem přece jen udělal nějaký posun a dnes bych ji zřejmě napsal lépe. Teď mi vyjde pátá povídka ‚Dvojitý agent‘ , která by měla vyjít v půlce července v 5. antologie českého hororu.

Co vůbec rád děláš ve sém volnu?

Rád si hraju se svým synkem, zlobím přítelkyni. Rád chodím po staré Praze nebo jsem tady v Pentě, kde píšu a trénuju.

Středočech.net

 

IMG_1328

IMG_1346

 

 

foto zdroj facebook

foto zdroj facebook

Share:
  • rss

Written by Lenka

There are 0 comments

Leave a comment

Want to express your opinion?
Leave a reply!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *