Ladislav Žák: Ultimátní zápasy mě naprosto uchvátily

Legenda MMA a sportovec tělem i duší Ladislav Žák se po vítězství nad Bohumilem Lungrikem vrací do zápasu již tuto sobotu na galavečeru Noc Válečníků na Kladně. Jeho soupeřem bude o bezmála 40 kg těžší Alexandr Cverna. Kdy začínal s bojovými sporty, jaký je průřez jeho kariérou a kdo byl jeho nejtěžší soupeř se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak dlouho děláš bojové sporty a co tě k nim přivedlo?

Pokud mohu do bojových sportů řadit zápas ř.ř. a volný styl, věnuji se bojovým sportům od svých 5-ti let. Přivedl nás k nim (mě a bratra Josefa) náš otec. Jsem mu vděčný za to, že nás celkově ke sportu přivedl a dlouhou dobu i vedl. Díky tátovi jsme si s bráchou vypěstovali až takovou, dá se říct ,,závislost“ na sportu. V zápase ř.ř. to brácha dotáhl až do reprezentace a já do širšího kádru reprezentace. Tehdy jsme zápasili za Rudou Hvězdu Praha (po revoluci Olymp Praha). Po odchodu z Olympu jsem ještě asi 5 let zápasil za různé kluby v republice ligu.  

Kterým sportem jsi začínal a proč ses rozhodl pro MMA?

V roce 1995 jsem se dozvěděl o nových bojových sportech, které k nám ze světa přivedl Petr Macháček. Tehdy se jednalo hlavně o thaibox a ultimátní zápasy Vale-tudo (vše je povoleno). Ohromě mě to zaujalo a po návštěvě tréninku v Hanuman gymu pod vedením Petra Macháčka, mě to naprosto uchvátilo. Hlavně tedy ultimátní zápasy. Pro ultimátní zápasy, dnešní MMA jsem se rozhodl proto, že jsem tím měl možnost navázat na zápasnickou minulost a v podstatě se dále rozvíjet v bojových sportech a uměních. Tehdy mě naprosto uchvátilo bojovat prakticky bez jakýchkoliv omezení, z technik bylo povoleno téměř vše, nebylo časové omezení, bojovalo se bez rukavic, mnohdy nebylo ani váhové rozdělování. O vítězi rozhodovali sami bojovníci, ne rozhodčí. Ten v podstatě mohl souboj ukončit jen v případě přílišného zranění jednoho z bojovníků, jinak do výsledku souboje ani zasáhnout nemohl. Nebyly vlastně ani body, vítězilo se pouze vzdáním soupeře, nebo KO technikou. Posléze pak pravidla začala upravovat časové omezení i technické možnosti boje, postupně až do dnešní podoby MMA.

Kterými kluby jsi prošel a kteří trenéři tě vedli?

Co se týká trenérů, pokud to vezmu od začátku zápasnické kariéry, otec nás s bratrem u zápasu držel a vlastně ,,dohlížel“ na to, aby jsme jako kluci v trénincích nelajdačili, probíral s námi techniku i fyzičku. Jinak trenéry byly v mém rodném oddíle-klubu Jiskra Havlíčkův Brod pan Pavel Mrkvička, Pepa Přibyl, Pavel Domkář a potom nejvíce a po nejdelší čas Zdeněk Švec. Ten je v trenérském vedení klubu dodnes (slaví s celým klubem veliké úspěchy) a navíc je to hlavní reprezentační trenér borců do 16-ti let. V Rudé Hvězdě Olymp Praha) to byl nejvíce Václav Scheiner a Václav Petrák. Co se týká ultimát. zápasů a MMA, je to trenér Petr Macháček od začátku až do dneška jednoznačně.

Jaká je tvá celková bilance v MMA?

Bilanci v ult. zápasech a MMA mám 51 zápasů, 36 výher, 2 remízy, 13 proher- většinou na body, dvakrát jsem ,,usnul“ ve škrcení, jednou trenér ukončil a vzdal můj zápas vhozením ručníku.

Kdo byl tvůj nejtěžší soupeř v kariéře?

Nejtěžší soupeř asi Holanďan Melvin Manhoef a Američan Boby Hofmann. Ten byl zároveň i jedním z mých váhově nejtěžších soupeřů. Tehdy navážil 125 kg. Ve své kariéře jsem bojoval i s bojovníky, kteří vážili i cca 130 kg. Absolvoval jsem i několik zápasů v thaiboxu a mnoho zápasů v grapplingu, kde jsem i získal tituly mistra republiky ve dvou váhových kategoriích v rámci jednoho mistrovství.

Loni v říjnu ses vrátil po devíti letech na turnaji Night of Legends zpět do oktagonu. Co tě k tomu přimělo?

Na turnaji legend mě přiměl nastoupit dlouhodobý pocit, že jsem vlastně nikdy svou kariéru neukončil, pouze přerušil kvůli zraněním a operacím. Bylo to vlastně po deseti letech a jelikož jsem v podstatě nikdy nepřestal trénovat, tak jsem do toho šel.  

V posledním zápase jsi porazil Bohumila Lungrika. Jak bys popsal průběh boje a na co jsi vyhrál?

V mém zatím posledním zápase s Bohumilem Lungrikem jsem si musel dávat hodně pozor na obrovskou zkušenost Bohouše, je to skvělý a velice tvrdý bojovník, a i když je asi o šest let mladší, je to borec z ,,mé generace“. Zažil všechny éry ultimát. zápasů a MMA. V souboji s ním mi dokonale a beze zbytku vyšla taktika. Boj trval celá dvě pětiminutová kola a prakticky celou dobu se odehrával v klinči, kde se mi hodně dařily spodní háky a údery koleny. Sám jsem od Bohouše taky několik kolen schytal a musím říct, že byly hodně cítit. Ke konci druhého kola se mi podařilo Bohouše dostat na zem pod sebe, využít kladiv a loktů, jednu chvíli jsem měl i docela dobře chycenou gilotinu. Do třetího kola už Bohouš nenastoupil a vzdal.

V sobotu tě na Noci Válečníků na Kladně čeká duel vs Alexandr Cverna. Jak hodnotíš svého soupeře?

Alexandra Cvernu beru a považuji za zkušeného borce, jehož obrovskou výhodou v souboji proti mně, může být jeho hmotnost.

S jakou váhou budeš nastupovat do zápasu?

 Údajně váží cca 130 kg, což je oproti mně rozdíl téměř 40 kg. V mé přípravě na tento souboj je hmotnost Alexandra pro mne jedním z důležitých bodů a samozřejmě důležitou součástí, pro zvolení mé taktiky pro souboj.

Kde se na tento souboj připravuješ a v jaké formě se cítíš?

Jak na souboj s Bohumilem Lungrikem, tak s Alexandrem Cvernou jsem pro přípravu hlavně z časových důvodů kvůli mému zaměstnání, zvolil možnosti v městě, kde bydlím, v Příbrami. Bylo mi umožněno trénovat v Pankration gymu, který vedou mistryně světa ve fullcontactu Renata Vesecká a mistr světa v kickboxu a lowkicku, Jiří Vesecký. No a obrovskou přípravu, dá se říct přímo mně ušitou na tělo, mi umožnili bojovník a legenda MMA Dan Macháček a kluci z jeho gymu v Kladně. Ti mi připravili a umožnili přípravu přímo vytvořenou k souboji  proti tomuto konkrétnímu bojovníkovi Alexandru Cvernovi. Co se týká silové a fyzické přípravy mimo klec a ring, tak v té mně velice pomohla a pomáhá mistryně ČR a SK v silovém trojboji, Olga (Olí) Uhlíková, obrovská a skvělá kamarádka a shodou okolností i kolegyně v mé práci vychovatele v dětském domově. No a taková trochu zajímavost: Díky naší spolupráci v mé přípravě, našla Olí nového obr koníčka, a to v bojových sportech, které jí vyloženě pohltily. Obrovskou a pro mě absolutně nepostradatelnou roli v mé přípravě hraje mentální příprava a práce s myslí. Používání různých mentálních cvičení a technik. V tom, a i ostatních záležitostech spojených s přípravou na zápas, s ujasněním si priorit, cíle a cesty, mi pomáhá skvělý člověk a mentální kouč, Ondra Halama. K tomuto všemu je třeba mít veliké zázemí a podporu rodiny, kterou mám. V mém případě je to hlavně má manželka Lenka, která mě ve všem podporuje a fandí mi. Takže na zápas proti Alexandru Cvernovi jsem připraven na maximum a cítím se skvěle.

Jaké máš sportovní cíle do budoucna?

Cíle do budoucna – chci ještě zápasit, dnes už je to spíše pro zábavu, dobu a čas nijak nevymezuji, jak se říká, uvidíme. Co se týká celkově sportu, byl jsem s ním v podstatě od narození, tak si moc přeji, abych s ním mohl být i nadále, ať je součástí mého celého života. Chci touto cestou poděkovat všem, kteří se jakkoliv podíleli a pomáhali mi v přípravě, vyjadřuji jim velikou poklonu, úctu a pokoru. Děkuji.

Chtěl bys na Noc Válečníků pozvat diváky?

No a diváky a fandy bojových sportů zvu na Noc Válečníků do Kladna, bude to bezpochyby veliký večer a veliký svátek bojových sportů.