Věřím, že ty největší úspěchy mě teprve čekají

Na brněnském galavečeru, který bude koncipován jako Česko vs Chorvatsko, se 27.9. o světový titul ISKA utká s  Marijou Bodač Lucie Mudrochová. Lucie přípravu na tento zápas nepodcenila a připravovala se jak u nás, tak v Thajsku.

V dětství jsi začínala s baletem, dělala jsi i jiné sporty než jsi začala s bojovými?

Bohužel, mi odmalička rodiče všechny mé nápady ve sportu rozmlouvali. Byla jsem ale na dítě v tomto ohledu docela cílevědomá. Hlásila jsem se na taneční konzervatoř a moc jsem chtěla na sportovní gymnastiku. Sama jsem šla na přijímací nábor, kde mě ale pro vysoký 🙂 věk (9 let) už nevzali.

K bojovým sportům jsi se dostala v Mladé Boleslavi u nynějšího manžela Pepy Mudrocha. Znali jste se už před tím, nebo jste se seznámili až v tělocvičně?

Poznali jsme se až na tréninku.

I když jsi s kickboxem začala až v 19 letech, tak máš velmi slušně rozjetou kariéru. Jaký je podle tebe ideální věk začít s bojovými sporty?

Já myslím, že jsem začala v ideálním věku! Kdybych začala v pěti letech, už se nejmíň patnáct let válím na gauči.

Tvůj první větší titul byl Mistryně Evropy I.S.K.A. Minulý rok jsi měla velmi úspěšný, kdy jsi v těžké konkurenci zahraničních bojovnic, vyhrála MČR v K1, ale hlavně jsi se stala Mistryní světa v MuayThai WKF. Považuješ tyto úspěchy za nejvýznamnější ve své kariéře?

Zatím ne. Pevně věřím, že mě ty největší teprve čekají. Svoji sportovní cestu určitě neuzavírám a mám na ni celý život.

Která pravidla ti více sedí?

Určitě plná pravidla muay thai.

Letos v únoru jsi se zúčastnila čtyřčlenné pyramidy světové Grand Prix asociace WKN ve Francii. Podle jakých pravidel a o co v ní šlo?

Šlo o výhru a opasek grand prix GBC tour a postup o boj o světový titul WKN. Bylo to dle pravidel K-1.

Neúprosný los ti v prvním kole přiřadil domácí Amel Dehbi, což je současná jednička WKN. Jak by jsi zhodnotila tento zápas?

Mám na něj super vzpomínky. Amel je světová profesionální jednička několika asociací a je to opravdu sakra znát. Umí pracovat neskutečně v defenzivě a je to její nejsilnější stránka. Nicméně pyramida byla stavěná pro ni a trochu se rozhodčí obávali o náš možný střet v klinči, takže mě furt napomínali. Dokonce to doběhlo tak daleko, že jsem se Amel raději vědomě pouštěla a třeba jsme na sobě “nalepené” na blízko jen tak koukali. Trapné vteřiny se soupeřkou v ringu. Byla ráda – myslím 🙂

Nyní tě čeká další souboj na ISKA Fight Night v Brně a rovnou o světový titul federace ISKA s Marijou Bodač. Jak se na tento fight připravuješ a co o své soupeřce víš?

Připravuju se svědomitě a dlouho, je to hrozná dřina. O prázdninách jsem trénovala a zápasila v Thajsku, hlavní část přípravy je však v Čechách s mým manželem Pepou Mudrochem. Je to pro mě opravdu náročné vzhledem k našemu vztahu. Je totiž samozřejmě pořád nespokojený :-). Jinak moje soupeřka je Chorvatka, Mistryně světa WAKO a určitě tedy nebude špatná.

Působíš s manželem jako trenér ve svém klubu Mudroch team. Kde trénujete a kolik máte členů?

Trénujeme v Praze na Smíchově v bývalém továrním areálu, kde jsou opravdu velké možnosti. Máme zajímavé industriální prostory, okruhy na běhání v našem areálu, 101 schodů na sprinty, různé venkovní překážky pro kondiční trénink. Máme tu svůj vlastní svět a klid. Moc se mi tu líbí. Členů máme nepočítaně. Tipuji těch aktivních, co vídám často, okolo 100 a těch, co chodí jednou za čas, je více.

Jsi maminka tříleté Rózy, jak dlouho po narození jsi se vrátila k tréninku a jak se ti daří skloubit mateřství s trénováním?

K plnému tréninku thaiboxu jsem se vrátila asi po 4 týdnech po porodu. Mateřství ničemu nepřekáží, akorát jsem myslím trochu sobečtější maminka. Kdybych tolik netrénovala, možná by Róza uměla víc básniček a možná by byla víc vychovaná, možná by i měla sourozence. Ale samozřejmě to je jen alibismus. Všechno jde i se třema dětma :-).

Na svém facebooku máš také zprávy o ženském MMA. Líbí se ti to jako sport, nebo by jsi MMA taky ráda zkusila?

MMA se mi samozřejmě líbí moc. Ráda bych ho zkusila už dlouho, uvidíme však po mém nynějším zápase. Plány by byly, ale zatím potřebuji “činy”.