Rozhovory
0

Eva Líšková: Plní se mi další velké přání

Asi jen stěží bychom hledali někoho, kdo nezná jméno Eva Líšková. Eva za svou dlouhou kariéru vybojovala nespočet fightů jak u nás, tak na světové úrovni. Zápasila v kickboxu, thaiboxu, boxu i v MMA. Právě teď jí ale začíná zcela nová kariéra… S bojovými sporty jsi začala v 16 letech, když tě ke kickboxu přivedl bratr. Myslíš, že […]

Asi jen stěží bychom hledali někoho, kdo nezná jméno Eva Líšková. Eva za svou dlouhou kariéru vybojovala nespočet fightů jak u nás, tak na světové úrovni. Zápasila v kickboxu, thaiboxu, boxu i v MMA. Právě teď jí ale začíná zcela nová kariéra…

Foto: Martin Hurta

Foto: Martin Hurta

S bojovými sporty jsi začala v 16 letech, když tě ke kickboxu přivedl bratr. Myslíš, že kdyby tomu tak nebylo, že by jsi si k nim našla cestu sama?

Myslím si, že bych si cestu našla, jen by asi vedla jinudy a přes někoho jiného. Box mám zakotvenej v rodině, moji strejdové na Slovensku boxovali a tak to pro nás doma nebylo zrovna cizí téma. Bojové sporty se mi už od malička líbili. Vzpomínám si, že mi bylo tak 12, 13 let když jsme se s bráchou dívali na OKKO. Dávali to pozdě večer a já tam viděla jména jako Láďa Žák, Robert Kůrka, nebo třeba Petr Macháček a já si tenkrát říkala, že ho stejně jednou poznám 🙂

Malá Eva a její starší bráškové

Malá Eva a její starší bráškové

Tak to jsi se nepletla 🙂 Tvá cesta ale nevedla rovnou k thaiboxu.

Kdepak, v té době jsem za kluky hrála fotbal v Lochovicích, kde se natáčel Okresní přebor. Takže tam, kde běhal Ondra Vetchý, jsem jako holka běhala taky. Mimochodem tenkrát to tam vypadalo úplně stejně, jako v tom filmu, vůbec nic se za ty léta snad nezměnilo.

S bráchou jsi začínala v Žebráku, jak dlouho trvalo, než jsi si zkusila svoje první závody?

Začínala jsem v roce 1996, dokonce si pamatuju přesný datum – 14. ledna. Bylo to týden po mých narozeninách 🙂 Můj bráška Michal trénoval také a chtěl, abych si zlepšila kondici a zhubla, tak mě přivedl ke kickboxu. Začínala jsem semikontaktem pod vedením Jirky Svobody, v té době plnokontakty vůbec nebyly, respektive se ojediněle zápasilo v Praze. Dříve všichni dělali karate a průkopnice v kickboxu u nás byla Renata Fuksová (Vesecká), která dnes trénuje v Příbrami. K plnokontaktu mě přivedl Bohouš Chudáček, když mi bylo 18 let. Potkávali jsme se na závodech, kde jsme jeli semi. Ženských bylo v plnokontaktu málo a tak jsem moc podpory nikde neměla. Bohouš za mnou tenkrát přišel a dal mi šanci ukázat se na jeho galavečerech v plnokontaktu a v mých začátcích mi moc pomáhal.

Je zvláštní, že jsi hledala budoucnost v plnokontaktních sportech. Holky většinou dávají přednost spíše judu, zápasu, dnes BJJ,..

To mě vůbec nelákalo, sice jsem v počátcích zápasila v lehkém kontaktu, ale moje celková příprava byla, jako kdybych šla plnokontakt, sparovala jsem normálně naplno s klukama.

Foto: Pavel Trampota

Foto: Pavel Trampota

A jak vlastně pokračoval brácha?

Brácha měl bohužel v roce 2000 těžkou autonehodu a skončil na vozíčku…Byl a je to ale jeden z mých největších fanoušků, všude se mnou jezdil a podporoval mě.  Moje celá rodina mě podporovala, dokonce se oba dva bráškové přišli rozloučit s mojí kariérou na Heroes Gate 2013.

Po kickboxu následoval klasický box, v jakém oddílu a pod jakým trenérem jsi začínala trénovat?

Potřebovala jsem zlepšit ruce, tak jsem začala trénovat v SK Boxing Praha u Marka Šimáka.  S počátku se o mě staral Zoran Pešič a na první ME, na které jsem vyjela, mi pomohl s přípravou Martin Mráz.  Později jsem ještě vyhledala Míťu Soukupa, se kterým jsem také hodně dlouho spolupracovala, vlastně až do posledního zápasu. Potom jsem potřebovala zlepšit nohy, zalíbil se mi Thaibox a já jsem hledala team. Našla jsem si Hanuman gym, kde  jsem zakotvila  až do současnosti pod vedením  Miroslava Šafry a Petra Macháčka.

Jak dlouho jsi v kickboxu a boxu zápasila v amatérech, než jsi přešla do profi?

V kickboxu se dali mísit amatéři s profi, takže tam to problém nebyl. V boxu jsem odešla k profi v roce 2004 po cca 30 zápasech po ME, protože v amatérech nebyla možnost často zápasit, reprezentace tehdy moc nefungovala. Když jsem odešla do profi, tak jsem vyhledala Míťu Soukupa. Často jsem trénovala sama, nebo s kýmkoliv, kdo měl zrovna čas a chtěl se mnou jít trénovat 🙂 Takže jsem někdy potrénovala  se Zdendou Švamberkem, nebo s Petrem Ondrušem. Míťa si mě u sebe nechal, protože jsem držela hubu a makala jsem 🙂

Jediného, čeho trošku lituju je, že jsem nikoho nepotkala dříve, než jsem šla do profi. Zkusila jsem si vše, co jsem mohla, Mistrovství světa v thaiboxu, i kickboxu a mrzí mě, že jsem si nemohla zkusit kvalifikaci na olympiádu…

10904010_835500393165001_141239738465638543_o

 

Mezi tvé největší úspěchy patří kromě pásu Mistryně světa WKF v thaiboxu i tituly Mistryně světa v kickboxu, dokonce i v nejprestižnější organizaci WAKO, díky němuž jsi se kvalifikovala na sportovní hry do Číny, kde jsi vyhrála. Které závody byly kvalitnější a kterého titulu si nejvíc ceníš?

Já myslím, že nejkvalitnější bylo WAKO, tam jsem měla opravdu hodně zápasů, šlo to jak na běžícím pásu. Spolu s Martinou Jindrovou jsme byli jediné dvě z celého autobusu našich zápasníků, kdo přivezl z tohoto mistrovství zlato. Tím jsem se kvalifikovala na tu Čínu, což byla taková malá olympiáda v bojových sportech. Byla to obrovská nádherná akce a moc se mi tam líbilo, i když jsem z Číny neviděla kromě hotelu a letiště téměř nic.  Soustředila jsem se na ten turnaj a nikam nechodila, jen Zakázané město jsem nenechala ujít. Když jsem se procházela po hotelovém pokoji, tak jsem měla tušení, že se sem jednou vrátím a uvidím Čínskou zeď a opravdu jsem se tam v roce 2012 vrátila na Mistrovství světa jako trenérka ženské reprezentace v boxu. No a tu Čínskou zeď jsem viděla.

Co se týče profi boxu, tak máš bilanci 5-3-1. Bilance je často zkreslující, protože záleží proti jak kvalitním soupeřkám nastupuješ.. Prohry jsi měla jen s cizinkami, dokonce jsi boxovala i v Dánsku s Anitou Christensen, která v té době měla 20 vítězství bez porážky a ty jsi s ní prohrála na body. Jaký jsi měla z takového zápasu pocit?

Ta byla z mého pohledu opravdu nejkvalitnější. Musela bych se na ten zápas podívat znovu, ale připadalo mi, že byl vyrovnanej, v té době jsem si myslela, že jsem byla malinko lepší. Měla jsem z něj opravdu dobrý pocit. Ale rozhodnutí bylo jiné. To je vždycky tak, pokud zápasíš venku, navíc s domácí, tak se musí vyhrát KO, nebo výrazně dominovat. A to zkrátka nebylo.

Zdá se, že máš ráda těžké zápasy, protože tvůj první MMA byl s Irkou Ajsling Daly, která při tvém debutu měla bilanci 6-0 a po tobě prohrála až třetí zápas v Bellatoru a nyní je v UFC.

Ona už v té době byla hvězda. Pamatuju se, že když mi volal Petr Macháček s Petrem Ottichem, že mají pro mě zápas, tak říkali, že ta holka má asi jen šest fightů. Ptala jsem se v čem a řekli mi: „Podívej se na ní a uvidíš“. Ještě na mobilu jsem shlédla její zápas, kde totálně zbila jednu Holanďanku a trenér Míra Šafra se mě ptal: “Ty to chceš vážně vzít“? Ale já mám ráda výzvy a jsem ráda, že jsem ten zápas vzala. Startovat na takhle velkým a prestižním galavečeru v Anglii CAGE RAGE, to bylo opravdu něco. Navíc jsem tam potkala spoustu důležitých lidí, jako byl například Coleman a také jsem si myslela, že můj start by mohl otevřít dveře pro ČR.

mma fight

Jak dlouho jsi před tím MMA trénovala a jak se ti v kleci líbilo?

Postoj jsem znala a tu zem jsem trénovala necelý měsíc před zápasem. Vzali jsme to hodně narychlo.

S kým jsi trénovala?

Hlavně s André Reindersem, Jardou Zemanem, Mírou Šafrou a s Petrem Macháčkem.

profiboxing

Který z těch všech sportů se ti nejvíc líbil?

Líbí se mi všechny, ale když to beru podle prostředí, tak asi právě to MMA. V kleci je největší adrenalin a to se mi líbí.

Proč jsi pak dál nepokračovala?

Jednak nebyly nabídky a druhak jsem v roce 2008 měla při zápase thaiboxu zranění kolene, takže jsem mohla jezdit jen postoj. V té době tady nebylo tolik nabídek pro holky jako je dnes a tak jsem brala úplně vše, co se mi naskytlo a bylo mi jedno, jestli je to kick, thai, box nebo MMA. Před 15ti lety si lidi ťukali na hlavu, že holka boxuje a dnes je ženský box na olympiádě. Teď letí hrozně nahoru MMA a já věřím, že za nějaké tři, čtyři roky tomu bude taky tak.

Foto: Lukáš Jirkovský

Foto: Lukáš Jirkovský

Kick, thai i box jsou si podobné, ale MMA je úplně jiný sport, co tě vedlo k tomu si ho zkusit?

Byla to ta výzva a ty já mám prostě ráda. V ringových sportech jsem byla doma a tohle byl zas posun někam dál.

Poslední zápas byl vítězný o titul Mistra světa v tahiboxu proti Leně Ovchinikové. Jsi ráda, že jsi se mohla se závodnickou kariérou rozloučit právě v Praze?

Určitě ano. Jsem ráda za to, že Láďa Kutil a Pavel Touš vůbec umožnili ženský zápas a rovnou o titul na Heroes gate.“DÍKY KLUCI“ Do té doby tam ženské zápasy nebyly a díky nim jsem se mohla svým posledním zápasem rozloučit s mojí bojovou kariérou a pozvat fanoušky, rodinu, přátele, aby mě přišli na Heroes Gate podpořit. Ten zápas byl moc hezký, Lena je dobrá fighterka, drží snad deset pásů a evropský pás z MMA. Takže to pro mě byla krásná rozlučka pro mě se vším všudy.

Poslední zápas Evy byl na Heroes Gate Líšková vs Ovchenikova

Poslední zápas Evy byl na Heroes Gate Líšková vs Ovchenikova

Co nám povíš o One blood project?

Tento projekt objevuje mladé talenty v zemích, kde nemají šanci se prosadit. Mě oslovil Andrej a Jarmila Štukovi, kteří za tímto projektem stojí. Jezdí po zemích jako je Afganistán, Palestina, Uganda, Kambodža, Irák,.. a hledají talenty napříč sporty, či dovednostmi. Jednou je to rapper, graffiťák, tanečník a pro mě našli Tharoth, která denně tvrdě trénuje Bokator, což je pradávné khmérské bojové umění. Andrej s Jarmilou o ní natáčeli měsíc nejen o sportu, ale o všem kolem ní. Pak točili se mnou a nakonec nás propojili, udělali obrovskou akci a Tharoth přivezli sem k nám, kde jsme spolu týden trénovali. No a nakonec jsme jí domluvili zápas a na závěr jsme spolu udělali exhibici. To bylo moc hezký, já tančila hanumanskou Wai khru, Tharoth zase svojí. Je skvělé, že díky tomuto projektu pomáhají plnit sen chudým talentům a já jsem ráda, že jsem jeho součástí.

Eva a Tharot Foto Lukáš Bíba

Eva a Tharoth Foto Lukáš Bíba

Jste spolu dál ve spojení?

Ano jsme, pořád ji sleduji, stahuju si její fotky a sdílím, když má úspěch, tak se raduju s ní. Tenhle projekt jí hodně zvedl a nyní je opravdu úspěšná. Doufám, že se s ní zase někdy potkám, byla bych moc ráda. Jinak Andrej s Jarmilou o mě točí dál, takže je možné, že zase někdy něco bude.

Dnes působíš jako národní trenérka české ženské reprezentace v boxu. 

No já už v ženské reprezentaci nejsem. Položila jsem jí v prosinci 2014 po Mistrovství světa, kde jsme měli úspěch a to 5. místo Martiny Schmoranzové. Kvůli neshodám s určitými lidmi jsem se rozhodla rezignovat na funkci, nicméně s holkami a trenéry jsem ve spojení a pomáhám jim dál. Zrovna  o víkendu beru Martinu Schmoranzovou a Denisku Pauerovou na sparingy do Německa, obě mají před důležitým turnajem. Marta má před evropskými hry v Azerbajdžánu a Deniska před MS (Youth) v Thajvanu. Věřím, že to holčičkám tento rok vyjde, když oběma utekla placka v minulém roce o chlup (Martině na MS a Denisce na ME).

Eva s Fabianou Bytiqi, Alicí Šrámkovou a Martinou Schmoranzovou

Eva s Fabianou Bytiqi, Alicí Šrámkovou a Martinou Schmoranzovou

Jak dlouho jsi vedla repre a zároveň sama zápasila? Jak jsi to zvládala?

Já jsem zápasila od 16 – 33 let, repre jsem měla od roku 2011 a ukončila jsem jí na konci 2014. Pro mě bylo dost těžký skloubit svou přípravu a repre. Hlavně když jsem s holkami vyjížděla ven, což bylo téměř pořád a musela jsem se tam připravovat sama. Takže když jsem zrovna měla pauzu, tak jsem hledala možnost, jak a kde se připravovat. Když to šlo, šla jsem si někam zaboxovat, nebo si šla alespoň zaběhat. A ty dny, když jsem byla doma, jsem se snažila vše dohnat – repre, soukromky, tréninky, rozhodčí,… Bylo toho už hodně a já jsem cítila, že je čas začít sedět na jedné židli a ne na třech. Prostě přišel čas odejít a ukončit svou zápasnickou kariéru. Týden před tím zápasem na Heroes Gate jsem oznámila, že je to můj poslední zápas a pozvala všechny, aby se se mnou přišli rozloučit. Ti lidi, kteří mě celou kariérou provázeli, sponzoři, trenéři, sparingpartneři, rodina, přátele  těm všem jsem byla vděčná za to, kam jsem se dostala. Byla to i moje píle, ale ten tým kolem je strašně důležitej.

Nedávno jsme mohli vidět vynikající úspěch Fabiany Bytyqi, což byla taky tvá svěřenkyně.

Mýma rukama (repre trenér) prošla spousta fighterek a mezi nimi jsem měla i Fabianu. Znám ji už jako malou holku, když začínala. Vytáhla jsem si jí z kickboxu do reprezentace v boxu, protože jsem věděla, že tohle bude její parketa. No a hned na prvním mezinárodním turnaji vyhrála zlato. Fabiana byla jedna z prvních boxerek, která zápasila jako juniorka na Mistrovství Evropy. Taková naše první vlaštovka. Chápu Fabianu, že odešla do profiboxu, protože ona má ráda kickbox a bohužel nová pravidla AIBA nedovoluji start boxu a kickboxu dohromady. Musíte si vybrat. U profiboxu to nevadí, ale v olympijském (amatérském) boxu ano. Tak si vybrala Fabča dráhu kickboxu. Den před jejím prvním zápasem jsme si psaly o její soupeřce, v kontaktu jsem pořád a občas mi i Fabča přijede na sparingy.

paraboxing

Ty se věnuješ ještě dalšímu projektu a to handicapovaným boxerům.

Jak jsem jezdila s repre, tak jsem byla hodně v komunikaci s trenéry z různých zemí a jednou jsem se bavila s francouzským trenérem, který se podílí na projektu Box na vozíku a on mi právě tu myšlenku vnuknul. Já pak o tom mluvila, že by to fajn, kdybychom podobný projekt založili, ale nebyl čas to hned udělat. Po dvou letech se se mnou propojily dvě dámy Terka Krejbychová  a Vladka Malíková (moje boxerka a zároveň reprezentantka) A v roce 2013 se nám společně podařilo založit Českou paraboxerskou asociaci. Více o tomto projektu se dozvíte na www.czechparaboxing.com

Další projekt, ve kterém figuruji, je spojený s vegan-fighterem, jedná se o projekt boj za práva zvířat www.vegan-fighter.com

O své práci se svěřenkyněmi jsi řekla „ony jsou moje budoucnost“, teď se to ale trochu změní.. Můžeme už prozradit tajemství, které nosíš pod srdcem?

Určitě můžeme 🙂 Holky jsou a zůstanou moje opičí rodina, ale teď čekám svojí vlastní rodinu. Jsem v pátém měsíci a za další čtyři ze mě vykoukne malá opička nebo opičáček.

eva1

 

Jak se těšíš na novou roli?

Miluji děti, hlavně moje dva synovce Adámka s Davídkam. Těším se moc, to bylo moje další velké přání už dlouhou dobu, jen si to přání muselo nějaký čas počkat. Nejdřív jsem si musela ukončit své věci, jako byla sportovní kariéra a teď se můžu vrhnout na roli maminky.

Na závěr se sluší poděkovat, komu by jsi ráda za svou kariéru poděkovala?

Těch jmen je spoustu. Obrovský díky bych chtěla vyjádřit Bohoušovi Chudáčkovi, který mi věřil, dal mi důvěru a pomohl mi odstartovat kariéru. Za celá ta léta podpory Mirkovi Sobotkovi a firmě Hayashi, kteří mě od 17 až dosud podporovali. Pak je spoustu jmen, kteří se podíleli na mém růstu: Míra Šafra, André Reinders , Petr Macháček,  Míťa Soukup a spoustu dalších. Zároveň bych chtěla poděkovat sponzorům Hayashi, Addicted, Fit-pro, Ilvendoro – šperky a hodinky.

 

 

KICKBOX 1996 – 2011

2x zlato z MČR
3x zlato z mezinárodního turnaje CZECH OPEN
1x zlato z ME v kickboxu (Slovensko, Turecko) 2005, 2009
1x stříbro z ME v kickboxu (Slovensko) 2005
3x bronz z ME v kickboxu (Portugalsko, Rakousko,Azerbajdžán) 2006,2008,2010
3x zlatá z MS v kickboxu (Rakousko, ČR) 2008,2009
1x stříbro z MS v kickboxu (Holandsko) 2003
3x bronz z MS v kickboxu (Rakousko,Řecko ,ČR) 2001,2002,2006
1x zlato z mezinárodního turnaje (Maďarsko) 2009

Zlata  ze  světových sportovních her v  kickboxu   (Čína) 2010

  • Soutěžila jsem ve fullu, lowkicku, K1, sanda

BOX 2001 – 2004 (olympijský box)

1x zlato z MČR 2002
1x stříbro z MČR 2001
1x zlatá z mezinárodního turnaje Maďarsko 2003
5 místo na ME Maďarsko 2003

THAIBOX  2004-2013

1x zlato z ME v Německu 2006
1x bronz z ME v Německu 2007
Účast na MS v Bankoku (thajsko) 2010

Držitelka profesionálního pasu MS WKF 2013

MMA 2007 – 2012

Oficiálně první žena v ČR, která startovala v MMA a první Čech, který absolvoval zápas v CAGE RAGE v Anglii.

2x Královna noci mistrů (sportovec roku) 2009, 2010

 

 

 

 

 

Share:
  • rss

Written by Lenka

There are 0 comments

Leave a comment

Want to express your opinion?
Leave a reply!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *