Při zápasu se duše dotknou

Během prázdnin navštívil Vašek Konrád sourozence Jana a Annu Homolkovi. Oba právě procházejí přípravou na zápasy, které se již během pár týdnů uskuteční jak v Praze, tak i v zahraničí.

Jste momentálně v nějaké přípravě na fight, nebo nějaký turnaj?

Jan – Momentálně se připravuji na MS Wako v K-1, které se koná na konci října v Bělehradě (Srbsko). Veškerá příprava je spíše soustředěna na silový trénink, než na taktiku. Trénuji v Aréně u Pavli Kladivové.

Anna – Na konci září je MČR v K-1, na které se připravuji. Příprava se nám osvědčila s Janem Landou. Hlavními trenéry jsou Jan Homolka a Jan Landa, co se kickboxu týče. Příprava je taková, že čím jsou ty zápasy blíže, tím se příprava více stupňuje a znásobňuje. Takže je to více o běhání, plavání, lapách a jiných sportech. Čím jsme blíže k závodům, tím více je příprava specifičtější.     

Jak trávíte prázdniny?

Anna – Nejsme už školáci, takže prázdniny nemám (smích). Samozřejmě lidi jsou na dovolených, tak je to volnější.  SKS Aréna stále běží, i když na omezenějším provozu. V podstatě je to stejné akorát trošku volnější.

Jan – Více méně podobná odpověď jako u Aničky (smích). Když řeknu, že prvních 14 dní až 3 týdny jsem nechal volnější, trénoval jsem pro chuť a na pohodu. No a posledních 14 dní už zase trénuji na plno se vším všudy. V červnu jsem byl ještě pracovně mimo republiku na natáčení filmu, což se mi hodilo, protože to byla akorát ta fáze odpočinku a tím jsem to příjemně vyplnil.

Máte vůbec čas odpočívat, nebo jste stále v přípravě, tréninku, samozřejmě počítaje nějaké soukromé hodiny?

Jan – Dalo by se říct, že soukromky jsou pro nás obživa, takže je to celoročním zaměstnáním (řehole) Je to skvělá práce, protože lidi to baví a je hezké s nimi pracovat. Nejtěžší fáze je samozřejmě před zápasem, když vrcholí náš trénink a zároveň se musíte věnovat našim klientům. Mají pro nás pochopení, protože nás berou jako zápasníky (smích).

Anna – Odpočívat se samozřejmě musí, protože když se to pak přetáhne, tak to tělo si o to nějakým způsobem samo řekne. Odpočinek samozřejmě není to, že člověk musí ležet u televize, ale že například se jde proběhnout, přečte si knihu, podívá se na dobrý film v kině.

Baví vás točit film?

Jan – Každopádně je to zajímavá práce, občas je to hektické, občas náročné. Je to super práce za dobré peníze, která vám ovšem nabourává vše ostatní. Natáčení si nemohu určit sám, ale určují nám ho filmaři. Občas se o tom dozvím na poslední chvíli a pak to skloubím například s přípravou, tréninkem. Stále si ale myslím, že to za to opravdu stojí.

Zastáváte myšlenku Fair Play v bojových sportech.

Jan – Myšlenka fair play v bojových sportech určitě není z mé hlavy, ale to bojové sporty sebou nesou od svého prvopočátku. Když to dostávalo formu například na olympijských hrách ve starém Řecku, tak to byl rovný souboj dvou lidí. Byly dány nějaká pravidla, měli vítěze a poraženého, ale to samozřejmě k tomu patří, vždy jeden vyhraje, jeden prohraje. Lidé si obohatí svůj život tím, že si dají takovýhle zápas. Teď proběhla dokonce někde hláška od Stitche ( cutman UFC) když dva lidé mají proti sobě zápas, tak se jejich duše dotknou a to mi přijde jako hrozně přesný výraz. Já osobně když mám s někým zápas, tak se s ním seznámím mnohem více, než se spoustou lidí za celý život.

Anna – Je pravdou, že osobnost toho člověka se v tom zápase ukáže, to jaký člověk doopravdy je. Není to vždy příjemné, ale tak to prostě je.

Kromě kickboxu a K-1 jste ještě začal s MMA, máte vytyčené nějaké cíle?

Jan – S těmi cíly je to tak, že když jsem byl mladší, tak jsem měl nějaký bláznivý cíl někde v pozadí a říkal jsem  si to by mohlo klapnout. Čím je člověk starší a má už nějaké zkušenosti, je samozřejmě moudřejší. V MMA už nějaký cíl titulu nemám, samozřejmě bych se tomu nebránil (smích) ale uvidíme časem.

Autor článku: Václav Konrád