Miloš Petrášek: Jestli mám někde vyhrát, tak doma

Miloš Petrášek stoupá ve své kariéře vzhůru a nyní má před sebou výzvu v podobě evropského šampiona Kempo Csabu Hocze. Před domácím publikem se již tuto neděli pokusí o prodloužení své vítězné série.

 

V posledním zápase jsi svému soupeři Davidu Marcinovi nedal moc času a zápas ukončil údery hned v prvním kole. S jakou taktikou jsi šel do zápasu?

Měl jsem štěstí, vyšel mi první úder, který jsem udělal. Žádnou taktiku jsme neměli.

V Poděbradech tě tuto neděli, 31. 1., čeká maďarský Csaba, mistr v Kempo karate. Kde všude se na tento fight připravuješ a zaměřoval jsi se na něco speciálně?

Jako na každý zápas se připravuji ve svém domovském gymu MMA Poděbrady pod vedením Lukáše Blažka a Tomáše Čerycha, jinak snad dojíždím na každé sparringy v MMA, které kluci z Prahy a Hradce pořádají. Nově také dojíždím do Spejbl gymu, kde ladím postoj u Michala Vančury a Ondry „Spejbla“ Hutníka.

Budeš ho zkoušet  porazit v postoji-tedy jeho vlastní zbraní, nebo půjdeš na „jistotu“ a stáhneš si ho na zem?

Myslím, že slovo „jistota“ v MMA postrádá smysl, každopádně se ho budu snažit porazit ze všech svých sil.

Nyní máš za sebou sérii sedmi vítězství, z toho tři v minulém roce a všechny jsi dokázal ukončit v prvním kole. Myslíš, že maďarský bojovník může být ten, který ohrozí tvojí spanilou jízdu?

To může být jakýkoliv bojovník, rozhodně si o sobě nemyslím, že po sedmi vítězství jsem neporazitelný. Pravdou ale je, že zápas bude v mém rodném městě a tam se trošku „neporazitelně“ cítím, protože jestli mám někde vyhrát, tak je to doma.

Máš v hlavě nějaké jméno soupeře z české bojové scény, s kterým by jsi se chtěl utkat?

Pokud vyhraji tenhle zápas, popravdě si zasloužím jít s dvojkou téhle váhy a tím je Martin Šolc. Nebo to mi dává smysl 🙂

Tvůj brácha Ondra říkal, že jste začínali s bojovými sporty společně na tréninkách sambo. Pamatuješ se, kdo s tím přišel jako první?

Můj táta pracoval s Tomášem Machotkou ( bývalý trenér v Primmat gym) a ten mu řekl, že jsou v Poděbradech na tenhle sport šikovní trenéři a pak už to šlo ráz na ráz.

Podporujete se navzájem ve svém zápasnickém životě?

Určitě, máme s bráchou skvělý vztah a to už co se osobního života týká, tak sportovního.

Co na to říkají rodiče, že mají syny, kteří se zabývají nejtvrdším bojovým sportem na světě? Nemají o vás strach?

Bojí se jako se rodiče bojí o svoje děti, ale vidí, že ten sport neděláme na 50% a nechodíme do zápasů nepřipravení. Věnujeme tomu maximální možný čas a maximální úsilí. Jestli máme prohrát, tak s pocitem, že jsme tomu dali úplně všechno a na to jsou rodiče pyšní a podporují nás v našem počínání.

Řadíš sám sebe mezi tzv zápasové, nebo tréninkové typy bojovníků?

Těžko říct, v poslední době jsem se tam moc neohřál, takže nedokážu říct, co by bylo, kdyby se mi něco nepovedlo.

Jak máš naplánovaný tento rok, co se týče zápasů?

Vůbec nevím, ale chci si dát po tomhle zápasu volno, protože poslední zápas jsem měl v listopadu a po něm jsem navázal přípravu na Poděbrady, takže dvoufázově trénuji už asi 5 měsíců a mám toho dost.