Miroslav Brož: Do každého zápasu jdu naplno

Míra je příkladem toho, že s bojovými sporty se dá začít i v pozdějším věku a přesto je můžete provozovat na profesionální úrovni. Na GCF 37 ho v Nymburku bude čekat velká zkouška a tím je legenda českého MMA Bohumil Lungrik.

Jak dlouho jsi hrál hokej a jaké soutěže?

Začal jsem hrát v 10ti letech a v 19ti jsem musel skončit kvůli zranění, které mě na dlouho vyřadilo. Hrál jsem za Slávii, prošel jsem si všemi extraligami jak mládeže, tak dorostu a juniorů. V dorostu jsme 2x vyhráli mistra ligy a často jsem byl na reprezentačních akcích, ať už to byl Pohár Ivana Hlinky, Olympiáda mládeže a mnoho dalších turnajů i v zahraničí. V 17ti jsem se před draftem zranil na dlouhou dobu a ujel mi vlak. Byl jsem nominovaný i na Mistrovství světa 18ti letých, ale pro zranění jsem už neodletěl. V mužích jsem pak hrál už jen první ligu v Hradci Králové, pak jsem skončil, už to nemělo budoucnost. Hodně lidí se mě ptalo, proč to ještě nezkusím, že to je škoda, ale už jsem toho měl plné zuby. Chtěl jsem se zaměřit na bojové sporty a začít od začátku. Bojové sporty mě vždycky hrozně fascinovaly a chtěl jsem je dělat. Třeba fyzická příprava v hokeji a v MMA se nedá vůbec srovnat, ta dřina v MMA je strašně nedoceněná. Co ti kluci tam nechávají za svůj čas, odříkání a sil, oproti hokeji, za jaké to je peníze, to je opravdu velký rozdíl. Neříkám, že v hokeji je to brnkačka, ale s MMA se to opravdu nedá srovnávat.

Kdy a proč jsi se rozhodl, že se začneš věnovat MMA?

Bojové sporty mne lákaly od malička, ale v hokejových smlouvách jsme měli přísný zákaz dělat jakékoli rizikové sporty, takže jsem se jim mohl začít věnovat až po ukončení kariéry hokeje. První trénink jsem absolvoval u Zdendy Švamberka na thajském boxu, pak jsem lehce začal koketovat s MMA, ale vše se změnilo, když jsem potkal Davida Vyvážila, který si mě vzal s Viktorem Pavlíčkem do Pro7sport pod sebe,  MMA dostalo od té doby jiný rozměr a stalo se mou součástí.

Sedí ti více individuální nebo kolektivní sport?

Určitě individuální. Ale chytal jsem v hokeji, což znamená, že jsi individualista v kolektivním sportu, jsi tam sám, ale přesto neseš velkou zodpovědnost za celý tým. Pamatuji si, když jsme hráli v Kanadě, stál jsem na modrý čáře, koukal jsem se na ty plný tribuny a říkal jsem si „Co tu, proboha, dělám?“. Díky fanouškům a plným ochozům jsem si alespoň zvykl na pozornost, kterou na vás všichni upínají.

V MMA jdu do klece ale opravdu sám za sebe, přestože, mám za sebou trenéry a můj výkon je odrazem jejich tvrdé práce.

Kolik máš celkem zápasů v MMA a jakých úspěchů jsi dosáhl?

V amatérech mám 15 zápasů, bilanci 12-2-1, v profi zápasech 2-0. Jsem dvojnásobný mistr loňského roku v obou českých asociacích a účastnil jsem se i Mistrovství světa, kde jsem bohužel na medaili nedosáhl.

Který styl v kleci preferuješ?

Baví mě tvrdej strike, nejsem grappler. Líbí se mi držet pozici ground and pound.

Nyní bude tvým soupeřem Bohumil Lungrik. Jak hodnotíš svého soupeře?

Když jsem začínal s thajským boxem , chodil jsem se dívat na jeho zápasy, vždycky se mi líbil jeho styl. Bohouš je legenda českého MMA, starej valetuďák a matador. Pro mne je to velká pocta, že mi dal šanci se s ním utkat. Když se podíváme, s kým zápasil, s jakými jmény se utkal, např. s Materlou, tak musí být všem jasné, že jeho zkušenosti jsou prostě někde jinde, i z toho důvodu jdu do zápasu jako outsider. Ačkoli ho velice respektuji a uznávám, já rozhodně nejdu prohrát!

Jak jsi spokojený s přípravou a kolik budeš do zápasu shazovat?

S Bohoušem jsme měli mít zápas už na konci listopadu, já jsem si bohužel těsně před zápasem zlomil prst na noze, takže jsem měl v podstatě ukončenou jednu celou přípravu, která byla dobrá a kvalitní. Musel jsem si po zranění dát na několik týdnů voraz, a když se to zahojilo, najel jsem na konci prosince na fyzičku a prostupně na celou přípravu. Na zápas se cítím připravený velice dobře, a to především díky zázemí, které mám, a díky nejlepším trenérům – Davidovi Vyvážilovi jako top trenérovi MMA u nás, Zdendovi Švamberkovi, který mě trénuje v postoji a v neposlední řadě trenér boxu. Pro tuto přípravu jsem změnil trenéra boxu – s Míťou Soukupem mi to sedlo opravdu hodně, jeho styl je super a tréninky jsou těžký jako prase. Míťa mi navíc sedl i po lidské stránce, což je podle mě základem toho, že do tréninků jdete na maximum a přesto s radostí. Na silovou a kondiční přípravu mám Honzu Maršálka, který se mi stará o životosprávu, domlouvá mi kompletní stravovací režim s fitnessmenu.cz, vše mi s nimi nastaví, dle potřeby. Takže o stravu mám postaráno a to v té nejlepší podobě. Honza spolupracuje s Kubou Pražákem, který je mým kondičním trenérem, oba dva se o mě společně starají. Ke Kubovi chodí např. i Matúš Juráček nebo Viktor Pavlíček z pro7sport.  Shazovat budu na konci přípravy 5 kg, zbytek jsem udělal v přípravě.

Kdo se ti líbí z českých a zahraničních fighterů?

Českou srdcovkou, kvůli které jsem v podstatě začal zápasit, je Martin Šolc. Na něm se mi líbí jeho tvrdost a razance. Z evropské scény určitě zmíním Boryse Mankowskieho z polského Ankos MMA, z té světové scény Fedora Emelianenka.

Jaké máš sportovní plány do budoucna?

Hodně se bude odvíjet od zápasu s Bohoušem. Já chci jít zápas od zápasu, chci vyhrávat a do každého zápasu jít naplno. Nechci předbíhat, na každý zápas se chci připravovat co nejlépe a s každým zápasem se posunout dopředu.

Každopádně s jistotou mohu říci, že má budoucnost v MMA je v pro7sport, ačkoli prožíváme škatulata hejbejte se, je neskutečný, jak držíme spolu, makáme všichni dál, jsme rodina a společně se těšíme na lepší zítřky.

Vstupenky zakoupíte zde http://www.ticketpro.cz/jnp/sport/box-bojova-umeni/2040977-mma-galavecer-gcf-37-cage-fight.html