Saša Chocholouš, který Noc Bojovníků pořádá. Zeptal se mě a já, že jako jasně, jdu do toho. Aspoň bude sranda. Dobříš je město, kde jsem vyrůstal a kam se chci jednoho dne vrátit s mojí Barunkou a případnýma potomkama. Navíc zápasit na stejné akci jako moji kamarádi a spoludobříšáci – Honza Holec (kterého znám od dětství a se kterým jsem chodil na základku i na gymnázium), Pepa Veselý, Burďák, Bert Plavec – to je nabídka, co by se neměla odmítat. Měl jsem ale trochu pochybnosti, jestli na stand up vůbec mám a jestli to má smysl pro mou kariéru v MMA. Takže jsem se musel rozmyslet.

Středně. Konzultoval jsem ten nápad s mým head coachem Danem Bartákem a Michalem „Zubem“ Novotným, který nás v Pentě má na starosti ohledně stand upu. Oba se shodli na tom, že to není blbej nápad a že by mi to mohlo pomoct do MMA, kde si přeci jen v postoji tolik nevěřím a kde málo kopu. Tak jsem si řekl, že je čas se to naučit. Pak jsem to hned konzultoval s Lukášem „Mastou“ Jirkovským, hlavním trenérem X gymu Praha, kde jsem se na zápas připravoval. Mastu považuju za top trenéra v ČR a beru ho za velkou autoritu. Nevěděl jsem prostě ani, jestli na to vůbec mám a jestli má smysl vůbec do ringu vlézt. Masta mi to taky schválil, takže jsem na to kejvnul.

Svou přípravu jsem absolvoval hlavně v X gymu, kde mě vedl Masta a Vláďa Říha. Jsem jim moc vděčný, jak mě přijali a jak mi pomáhali. Díky moc za všechny rady a výživný tréninky. Také jsem chodil k Zubovi na lapy a občas, když jsem nestihl trénink v X gymu, tak jsem potrénoval v Pentě postoj s Jirkou Paluskou. Jo a nejvíc mě mlátil Honza Holec. Tomu teda za to tady neděkuju.

Stoprocentně v rohu chci mít Mastu a Zuba, tak snad mě nenechaj ve štychu. Nejradši bych tam měl i Honzu Holce, ale ten už se bude připravovat a rozhýbávat na svůj fight, protože jde chvíli po mě.

Strašně těžký soupeř a velmi kvalitní protivník, mistr republiky v Muay Thai. Má tvrdé kopy a je dost rvavý, takže to bude solidní oříšek. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat, vůbec si zatím neumím představit, co zápas v postoji obnáší. Tuhle mě vzal Masta na lapy a já jsem málem chcípnul, protože si neumím odpočinout jako u MMA. Nemám to prostě zažité, a proto je to pro mě mnohem zajímavější zkušenost.

Snad jen, abych nějakou nepřehlédl, ne? A abych udělal správně wai khru, nebo jak se píše. Jo, aha, ono se to u K-1 nedělá. Škoda! V tom vidím svůj hlavní stand up potenciál.

Samozřejmě to je ojedinělý výlet, v K-1 nepředpokládám, že bych udělal výraznou díru do světa. Taky mi přijde, že postoj je vlastně v mnoha ohledech jednodušší technicky než MMA. Nejde se tam tak vyřádit. Na druhou stranu je nutné přiznat, že postojářská příprava mnohem víc bolí než příprava v MMA.

Soupeře ani zápas zatím nemám. Nevíš o něčem? Jsem docela dobrej, hezkej a vtipnej, když to tak po sobě čtu, takže by mě někdo na gala mohl chtít. Hlavně si všimněte, že každý můj odstavec začíná písmenem „S“, protože jsem línej a musel bych jinak měnit pozadí barvy, když jsem překopíroval podbarvené otázky z fb do mailu. Tak jsem to udělal jednou a už jsem jen kopíroval písmeno S a vkládal je pod otázky. No a protože líný zápasníci jsou ty nejlepší, tak snad v sobotu vyhraju a pak bych mohl dostat šanci na nějaký zajímavý zápas. Ta Anglie se mi líbila, tam bych si výlet klidně zopakoval 🙂 P.S. Čtu to ještě jednou a …no, zas tak vtipnej vlastně asi nejsem. Držte mi na sobotu palce a přijďte mě do hlediště hnát vpřed!