Už to brzy budou dva roky a malé budou v létě dva. Myslím si, že toto období změní každého. Je ze mě mamina a koukám na některé věci už jinak, ale po trenérské a bojové stránce jsem pořád ta stará Monkey.

K trénování lidí jsem se vrátila asi dva měsíce po porodu a ke svému trénování tak půl roku jen tak pro sebe a na plný plyn jsem do toho šlápla až teď na konci února. Takže v plném nasazení jsem tak dva měsíce.

V roce 2013 jsem na galavečeru Heroes gate ukončila svou kariéru, když jsem vyhrála profesinální pás mistra světa v thaiboxu a tím jsem bojovou stránku ukončila. Všechny štace v těchto sportech jsem zkusila a své sny si splnila, chyběl mi jen jeden a to bylo zkusit se kvalifikovat na olympijské hry. V té době, kdy jsem byla aktivní, to pravidla nedovolovala, protože profesionál nesměl startovat v olympijském boxu (amatérský box). Takže už mě prakticky v té bojové scéně nic nedrželo a šla jsem vlastně do důchodu 🙂 Minulý rok se trochu pravidla změnila a profesionálové mohli startovat na olympijských hrách a v té době mi zavolal Pavel Hynek, jestli nepřemýšlím o návratu. Přiznám se, že mi srdíčko zaplesalo, probrala jsem to s mým přítelem a ten souhlasil. Tento rok jsem dostala potvrzení od AIBA, že mohu zpátky do olympijského boxu a tímto vše začalo. Nebudu už startovat v jiných sportech, za prvé to pravidla nedovolují a ani nechci. Tahle cesta muaythai, kickboxu, MMA už je za mnou. Chci si splnit svůj poslední sportovní sen a to kvalifikovat se na olympijské hry, takže cíl je jasný: pokusit se kvalifikovat na olympijské hry v roce 2020. Ta cesta je dlouhá a trnitá, ale to já miluju a jdu si za svým snem.

O víkendu mě čeká první zápas po mém návratu, je to vlastně jako u nás oblastní liga. Zápas je domluvený se soupeřkou, kterou znám od vidění.  O soupeřce vím, že vyhrála republiku do 21 let. Budeme boxovat ve váze 54 kg.

Vstup zpátky mezi amatéry mi vůbec nevadil, odjakživa mojí prioritou byly ruce ( box ) a je pro mě obrovské plus, že nám změnili kola z 4 x 2 na 3 x 3, což jsem moc ráda a je to pro mě výhoda. Po odeslání všech dopisů a důležitých dokumentů k mému návratu jsme asi za 14 dní dostali  potvrzení k mému návratu a popřáli mi hodně štěstí,  takže reakce byla rychlá a vstřícná.

Po tomto zápasu mám týden volna a začátkem května s německým týmem SV Halle odjíždím na turnaj do Maďarska, potom mám turnaj v Německu. Pro mě je důležité zápasit, takže když to půjde, budu se snažit zápasit co nejvíc. Tento rok je pro mě návratový a hlavně přípravný na příští rok, kdy bude Mistrovství Evropy a Mistrovství světa.

Můj domácí gym je Armex Rohovník Děčín, trenér Václav Němeček, ale po celou dobu se připravuji v německém gymu SV Halle  pod vedením trenéra Davida Hoppstocka – reprezentačního trenéra žen v Německu. Mám k dispozici super sparingpartnery, jedním z nich je mistr Německa 2016 Argisthi Terteryan a minulé soustředění jsem měla sparingpartnerku bronzovou medailistku z Evropy Annemarie Stark. Tento rok budu boxovat převážně 54 kg a chtěla bych koncem roku startovat na Mistrovství České republiky ve váze 51 kg. Příští rok bych ji už chtěla jezdit, protože je to olympijská váha a tak když si chci splnit sen, tak je to jasné.

Skloubit mohu vše – rodinu, box a vlastně i mojí práci. Trénuji dvakrát denně a malá je se mnou a náramně jí to v tělocvičně baví. Může tam vše, co doma ne. Po tréninku je ze mě zase mamina a to většinou trávíme venku na písku nebo procházkách a domácí práce zvládám taky. Takže všechno jde, samozřejmě musíte mít podporu od vaší drahé polovičky a to já mám na 100%, bez toho to nejde.

Chtěla bych poděkovat svým týmům Armex Rohovník Děčín, SV Halle. Další poděkování patří mým trenérům David Hoppstock, Václav Němeček, bez nich dvou by to nešlo. Velké díky patří firmě Hayashi, která u mě stojí už asi 20 let. Děkuji firmě FIT PRO a také bych chtěla poděkovat České boxerské asociaci a Pavlu Hynkovi. Ten největší dík ale patří mé malé princezně Sophy, která to se mnou prožívá a mému příteli Davidovi, protože on je moje největší opora.